25/10

25. října 2018 v 14:56 | Nika |  Říjen
Konec října se blíží, venku je mizerné počasí, já stále nemám práci - může být "lépe"?

Včera jsem poprvé byla na praxi v budoucí práci... Asi...
Přišlo mi to celkem v pohodě, odnesla jsem si odtamtud dostatek poznámek, celkem i dobrý pocit a dokonce i pochvalu od kolegyně.

A dnes? Dnes jsem od rána měla pocit, že bude den Debil, jak se tak říká, už od rána, co jsem vstala. Znáte to, takový ten divný pocit, ale nevíte proč.

No... Momentálně sedím ve své oblíbené kavárně, tak doufám, že dnes už nic špatného nepřijde... Vlastně ono to nebylo ani tak špatné, jako spíš potupné a cítila jsem se fakt jak blbec.

Praxi jsem měla domluvenou na středu, čtvrtek a sobotu, protože v pátek musím na pracák a v neděli je zavřeno. Včera jsem se domlouvala, jestli bych nemohla přijít i v pátek, protože tam bude ta kolegyně, která mě zaučovala včera s tím, že přijdu ospoledne, jelikož musím na ten úřad. A co s dneškem? Ještě jsem se na to extra ptala, jestli mám přijít nebo ne - že ano, že klidně můžu, ale ona tam nebude, že se aspoň podívám, jak pracuje druhá kolegyně.

Tak říkám, dnes, až tam pojedu, tak se ještě ráno optám šéfa na pár otázek, které mi byly nejasné nebo nezazněly - ono přece jen komunikace v němčině na vysoké úrovni o důležitých pracovních formalitách není zrovna nejlehčí.

Zaprvé nechápal, proč jsem dnes přijela, když včera do telefonu říkal, že dnes nemusím, když jdu zítra... Takže aha, moje domněnky ráno o tom, že se mi nikam nechce a proč tam jedu, byly správné.

Zadruhé hned při příchodu jsem ze sebe udělala debila.

A zatřetí ohledně mých otázek mám dojem, že si o mně myslí, že jsem fakt idiot... Nechápu, když vám člověk řekne, že kdykoliv se můžete zeptat na cokoliv, co vám bude nejasné a tak, a vy se opravdu zeptáte, protože si nejste jisti byť jen ohledně hodinové mzdy (jednou mluvil o té, podruhé o tamté a v inzerátu je něco jiného...), že na vás potom kouká naštvaně s větou "Vždyť jsem to už minule říkal!"...

Jasně říkal, nejsem debil, ale prostě jsem nezaznamenala přesnou mzdu mířenou konkrétně na mě... Přeci by měl být rád, že mám zájem a ptám se, i kdybych se sakra ptala dokola... Sám i ví, že moje němčina není na úrovni experta, tak... No asi nemá smysl to nějak pitvat, prostě mě to jen naštvalo.

Znáte to, u jednoho máte pocit, že vše je oukej a u druhého máte pocit, že vše, co děláte, je špatně.

A to jsem ještě k začátku tohoto týdne měla dojem, že ta práce bude a bude fajn... Teď už ten pocit nemám a nejraději bych šla pracovat do toho Lidlu, co mi nabídli a mám se rozmyslet.

A ještě si nejradši nafackovala, že jsem odeslala reakci na mail, že o mě mají z Žitavského kauflandu zájem, že se nedostavím, protože už jsem přijala jinou nabídku.
Chci jim teď napsat, že bych ráda na ten pohovor přišla, ale jestli to nebude hloupé...

Takové to "Omlouvám se, chybný mail, ráda bych přišla na pohovor, nehodilo se mi to ten den"... Nebo "Omlouvám se, mám zájem o vaši nabídku, tamta nabídka je pasé"...

To by snad bylo jednodušší jim napsat "Ahoj, tady Nika... Jo jo přesně ten debil, co na vás hodil bobek. Udělali jste někdy špatné rozhodnutí a pak toho litovali? Hahaha teď se mi to stalo a to znamená, že bych ráda přijala vaši nabídku a dostavila se na pohovor jestli je to ještě možné."

Vlastně, když to teď píšu sem, nepřijde mi to až tak pitomé. Pravdivé...

...

Dnes ráno jsem otevřela zápisník, který jsem už nikdy nechtěla otevřít, páč tam jsou věci, kterým se chci vyhnout (pitomý zapsaný vzpomínky)... A úplně jsem zapomněla, že jsem si tam poznamenala důležité věci z knihy Tajemství od Rhondy B.

Hrozně mě rozesmálo, že tam mám i poznamenané "Být stále pozitivní" s poznámkami o tom, že to ze začátku bude těžké, ale že když si zachovám pozitivní mysl, ty negativní věci se mi pak vyhnou...

Rozesmálo mě to proto, že já sama jsem hodně negativní člověk a už se mi tolikrát stalo, že když jsem začala být pozitivní, ta negativa se mi vrátila v dvakrát takové míře a srazila mě zpátky na nulu, že to bolelo. Bolelo a přicházely deprese a pocit zbytečnosti.

No a to se mi stalo teď... Snažila jsem se zachovat si chladnou hlavu a ještě se z ničeho neradovat, protože stále jsem na pracáku, chodím teď do práce a vše je vlastně zadarmo... Ale po tom včerejšku jsem měla opravdu pozitivní pocit, že mi bylo odpoledne vše jedno a bylo mi báječně.

A dnes? Dnes mám náladu horší než to počasí venku.
Jak bylo v jednom filmu - Na otázku, jak se máš, neodpovídej "dobře", protože to lidé čekají a považují to za ukončené, dál se tě už na nic neptají. Ale když řekneš, že se máš jako den na pláži nebo naopak jako splasklý balón, lidi to zaujme a hned se začnou zajímat o tvou odpověď - začnou se zajímat o tebe.

Já jsem dnes splasklý balón...

A to ještě zítra musím na ten pracák, kde mi bylo sděleno, že pokud si do téhle doby nenajdu práci, převelí mě do Liberce, protože chci pracovat v Liberci a okolí a ne ve výběžku... A jak na tom jsem? Nemám stále práci...
Mám donést nájemní smlouvu, jako důkaz, že opravdu bydlím v Liberci a víte, co je vtípný? Že ji vlastně nemám. Mám tu první původní, která byla do konce září s dodatkem, že se automaticky prodlužuje, pokud nepodám výpověď, neodejdu atd. Nj, ale pro úřad je potřeba opravdu nový dokument, s podpisy a daty o tom, že stále současně přebývám na této adrese, obecně v Liberci.
A smlouva bude až příští týden... To jsem to dopracovala. Takže tadá, zítra budu znovu za debila...

Doufám, že vy máte lepší týden než já.
S pozdravem, Nika
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama