Nejsem tím, kým mám být

3. října 2018 v 16:57 | Nika |  Téma týdne
To opravdu rozhodně nejsem. A myslím, že spousta z nás ne.
Ale jak je to u každého myšleno? Nejste tím, kým máte být podle rodičů, partnera/ky? Nebo nejste tím, kým se cítíte být vy sami?

Já rozhodně nejsem tím, kým bych měla být podle rodičů. Každý vychovává své děti s nějakým cílem a posláním. Mě zřejmě vychovávali k tomu, abych splnila základní kritéria pro život podle jakýchsi nastavených hodnot.
Mít úspěšně dokončené vzdělání, dobrou práci, rodinu a přinést do jejich života vnoučata, zanechat po sobě odkaz.
Být slušná, spořádaná, nevytvářet problémy, dluhy a podobné nepříjemnosti.

Kdybych spojila svůj život s mou sestrou, asi bych splnila 90% jejich požadavků. Těch zbylých deset je moje povaha.
Moje maminka má totiž pocit, že mě asi špatně vychovala, když jsem sarkastická, až moc upřímná, urážlivá, výbušná a hádává a ve výsledku to vypadá, že zlá. Ale to není její výchovou, jak jí často říkám, protože taková jsem dřív nebyla, jak jí často připomínám. Čímž mi dá za pravdu a přemýšlí nad tím, co se stalo, že taková jsem.
Víš, co se stalo mami? Život a lidstvo.

Jinak jsem slušně vychovaná, spořádaná, nemám žádné dluhy a nemusím řešit vážné nepříjemnosti, jsem vystudovaná a splnila jim tím jeden ze snů, vyletěla jsem z hnízda a dokážu se o sebe postarat. O dobré práci by se dalo polemizovat, protože podle mě ano, podle nich ne... A o rodině a dětech... No to je ta sestřina parketa.

Pokud zabrouzdáte do mých článků, dozvíte se, že ačkoliv se kolem mě pohybuje spousta lidí a přátel, jsem velmi samotářská osoba. Vždycky tomu tak bylo, protože mám ráda svůj klid a nemám ráda, když mi ho někdo narušuje, pokud mu to nedovolím (třeba ve vztahu jde tahle věc stranou). A navíc mi bylo už mockrát ublíženo, jak od muže, tak od "kamaradů" či kolegů, že lidem moc nedůvěřuji.
Jsem velmi kamarádská, to jo, ale...


A pak jsou tu věci, jakože vy sami nejste tím, kým chcete (máte) být.
Pamatujete si na to, když jste byli malí a svět jste viděli úplně růžově a strašně jste chtěli už vyrůst, být dospělí, rozhodovat sami, co se svým životem a co si budete kupovat? Každý jsme měl nějaký sen ohledně naší budoucnosti, každý jsme chtěl někým být.
Já si moc dobře pamatuji, že jsem vždy chtěla být umělkyně nebo spisovatelka - mít tu možnost se projevit veřejně, být uznávaná a obdivovaná.
Chci to ještě teď? V jádru bych na sebe asi byla pyšná, kdybych viděla svou vydanou knihu v nějakém knihkupectví nebo svá díla v galeriiích.
Ale vyrostla jsem, pocítila realitu.
Pocítila záchvěv toho, že už bych tu nemusela být.
A když něco takového pocítíte a pouvažujete nad tím, jak jste doposud žili, řeknete si, kdybych měl teď umřít, umřel bych s pocitem, že jsem měl a dělal to, co jsem chtěl, co mě bavilo? Dosáhl jsem něčeho, čeho jsem chtěl? A začnete žít tak, abyste byli spokojeni s výsledkem. Je jedno jak moc, ale byli. Klad.
Takže né, nejsem ten případ, že nejsem ta, kterou bych měla být. Od vysokých nároků jsem upustila a chci jen žít.
Ale důležité je to, že nejsem ta, za kterou mě dost lidí považuje a to je pak o něčem jiném.

A co vy? Jste tím, kým byste měli být ať už podle vás, nebo podle ostatních?

S pozdravem, Nika.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nicolesynth nicolesynth | 3. října 2018 v 19:54 | Reagovat

Hezký napsané,článek mi mluví z duše.

2 Nika Nika | Web | 4. října 2018 v 16:38 | Reagovat

[1]: Díky moc, jsem ráda, že to tak necítím jako jediná.

3 Gurí Gurí | E-mail | Web | 5. října 2018 v 22:44 | Reagovat

Ahoj Niki,
vidím že je více lidí jenž jsou v jiném těle než by měli být. Jen v mém případě to je zcela obráceně. Ale již pro to dělám vše aby se situace napravila. Nečetla jsem ještě tvůj celý blog. Ale i tak ti přeji aby jsi dosáhla všeho co si přeješ ve svých nejhlubších snech. =:c)

4 Nika Nika | Web | 6. října 2018 v 13:40 | Reagovat

[3]: Díky Gurí, tobě též přeji splnit si to, po čem toužíš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama