Listopad 2018

15/11

Čtvrtek v 17:36 | Nika |  Listopad
Půlka listopadu za námi, půlka před námi.

A co se změnilo? Nic (hahaha ironický smích).

Dnes jsem mohla jít poprvé na brigádu. Jakože konečně jupí, někdo mě chce a můžu si něco vydělat.

Ale ouha... Vlastně dokud jsem nepřemýšlela nad brigádou, tak jsem také vůbec nepřemýšlela nad tím, jak to vůbec je, když jste na podpoře.

A tralalá, já vlastně na žádnou brigádu nemůžu (leda by byla na černo jak se tak říká).

Zítra jdu volat na pracák a pozjistit situaci, protože všude, co píšou na netu, je to samé slovíčkaření a články osm let staré. Proč se přímo nezeptat zdroje, že...

Jde o to, že v době, kdy vykonáváte brigádu, nemáte nárok na podporu. Zároveň si však můžete vydělat jen určitou částku za měsíc (co jsem tak pochopila, tak pro rok 2018 je to 6100)... A vyplatí se vám to? Když podporu máte mnohem větší?

Maminka tvrdí, že tu podporu nedostávám jen v ty dny, kdy vykonávám práci, ne že smlouvu mám od 1. do 30., tak celý měsíc nebudu dostávát... Když to spočítala, tak se mi to vyplatí.

Ale že si to maminka přečetla někde na netu ve starších článcích...

To si radši zavolám na úřad a zeptám se co a jak. Než abych přišla o ty jediné peníze, na které mám teď jako lemra líná vůbec nárok.

Vtipné je, že oni mají i takovou tu "zákaznickou podporu" a já se na to číslo nedovolám, protože mi to můj tarif nedovoluje (hahaha). To jsou taková ta čísla, jak třeba chcete poslat vyluštěnou křížovku nebo tak něco a hold některé tarify to neumožňují, z důvodů bla bla bla... Ale číslo na linku úřadu práce? To je jak kdybych nemohla zavolat policii...

No chci jen říct, že člověk, který se vlastně o něco snaží a chce něco dělat, chce se nějak uživit, tak vlastně ani nemá nárok. Prostě my ti tady dáme almužnu pod podmínkou, že nebudeš shánět peníze jinde... A to, že z toho nic nepoplatíš a pořádně se nenajíš? To už není náš problém... Ty jsi tady ta nepracující osoba...

Zajímalo by mě, jak to mají naši občané tmavší pleti, protože to prostě nechápu. Nechodí do práce a pochybuji, že mají na placení sociálního a zdravotního, tak jak to dělají, že bydlí, jezdí v autě a jejich děti chodí do školy?

Vždyť já, jako běloch s titulem, bez trestní úhony, exekuce, dluhů a záznamů, platící daně, jsem vůbec ráda, že se zvládnu jednou denně najíst, jen abych ušteřila a udržela si byt a auto...

Hrozně mě to mrzí, taková pravidla...

Kdyby si každý mohl pracovat kdy, jak a kde chtěl s tím, že prostě bude platit daně a sociální a zdravotní pokud nebude nikde veden, tak bych v tom neviděla problém (asi jako mnozí).

Přeci se mi ty peníze nebudou sypat do dlaní zadarmo, ale taky pro to chci něco udělat ne?

Smutný tenhle systém...

No nic, dost depresivní nálady, za chvilku jdu do kina na jediný důležitý film, který musím vidět a to na pokračování Fantastických zvířat, protože Potterhead. Tak doufám, že to bude stát za to, když už nic jiného...

Mějte pěkný zbytek dne.

S pozdravem, Nika.

06/11

6. listopadu 2018 v 20:53 | Nika
Tak jsem zase tu po dlouhé době...

Jak kdybych byla bez přístupu internetu nebo moc zaneprázdněná. Ale popravdě jsem na nic neměla náladu.
Ani teď nemám, abych byla upřímná.

Listopad...

Musím se smát, jak jsem si původně myslela, jak můj život bude od října báječný a úžasný. Jak budu mít spoustu času na sebe, na své koníčky a polepším si ohledně peněz.

A kde jsem dnes? Už přes měsíc doma na podopoře, dlužím rodičům nemalou částku a práce v nedohlednu...

Já vlastně ani nevím, co chci napsat...
Jsem momentálně plná negativních myšlenek, že bych nejradši něco rozbila, někomu ublížila... Udělala něco, co by někomu ublížilo víc, než si teď připadám ublížená já.
Víte, ještě koncem minulého týdne jsem byla celkem v pohodě, říkala jsem si, tak co hold budu ještě jeden měsíc na podpoře a ono se to nějak rozlouskne.
Jenže všichni na mě neustále vyvíjejí jakýsi tlak a já už to psychicky nezvládám.
To je pořád samé "Tak co, ozvali se ti z bla bla bla?" a "Už máš práci?"...

A do toho se už kolem mě hrotí Vánoce...

Na ty jsem měla takových plánů, takových vyhlídek. A teď si nemohu ani dovolit koupit jediný dárek...
Je mi hrozně...
A nevím co s tím...

Už jsem se dostala do takové té fáze, že ani ven nechodím. Celý den nic nedělám. Nic mě nebaví... Momentálně je vlastně jedno, jestli je venku hezky, páč mám většinou depky z nadcházejícího sychravého a chladného počasí...

Vím, že spousta lidí se cítí stejně jako já, má stejné nebo podobné problémy jako já... Ba je na tom hůř než já... Ale přeci jen, musí to být tak hrozné?

Nejhorší samota, jakou si člověk nechce přát.
A je jedno, že po vašem boku je starostlivá kočka a rodina neustále volá a píše...

Už ani nevím, jestli má vůbec smysl mít nějakou naději a věřit...
Jediné, v co momentálně věřím, je v lepší (pozitivnější) závěr týdne, když už začátek stál za nic...

Doufám, že vy jste měli lepší start do nového týdne.
S pozdravem, Nika.